Český právní řád prošel v oblasti soudnictví významnou reformou. S účinností nového zákona o soudech a soudcích, který nahradil předchozí úpravy, se objevila řada novinek ovlivňujících jak samotné soudce, tak i fungování justice jako celku. Tento komplexní právní předpis přináší zásadní změny v postavení justičních pracovníků, organizaci soudnictví a v neposlední řadě i v systému celoživotního vzdělávání.
Jednou z nejvýraznějších novinek je zřízení soudcovských rad. Tyto orgány se stávají poradním a v jistém smyslu i samosprávným prvkem na jednotlivých soudech. Jejich působnost je automaticky zavedena na Nejvyšším, vrchních a krajských soudech. U okresních soudů se soudcovská rada ustavuje v případě, že je zde evidováno více než deset soudců. Pokud je soudců méně, přebírá jejich pravomoci shromáždění všech soudců daného soudu.
Soudcovské rady se obvykle skládají z pěti členů, na menších okresních soudech pak ze tří. Mezi klíčové kompetence těchto rad patří:
Funkční období soudcovské rady je stanoveno na pět let. Zákon také detailně upravuje proces jejich ustavování a následných voleb. Role soudcovských rad je vnímána jako posílení vnitřní samosprávy soudů a zkvalitnění výběrových řízení i vnitřních procesů.
Změn doznalo i postavení asistentů soudců Nejvyššího soudu ČR. Dosud byli v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy. Nově budou jmenováni, přičemž každý soudce Nejvyššího soudu bude mít svého asistenta. Funkce asistenta zanikne zároveň s funkčním obdobím příslušného soudce.
Další zásadní inovací je zřízení Justiční akademie. Tato organizační složka státu bude mít na starosti komplexní odborné vzdělávání soudců, justičních čekatelů a dalších relevantních osob. Role Ministerstva spravedlnosti se v této oblasti transformuje z přímého zajišťování vzdělávání na jeho dohled.
Justiční akademie bude zřizovat vzdělávací programy, které se budou účastnit všichni justiční čekatelé po dobu své přípravné služby, stejně jako všichni soudci (s výjimkou soudců Nejvyššího soudu) po určitých intervalech výkonu své funkce. Cílem je institucionalizovat a standardizovat proces celoživotního vzdělávání, na němž se budou podílet přední odborníci z řad soudců, státních zástupců, advokátů, notářů i akademické sféry.
Nový zákon přináší i podrobnější úpravu hodnocení odborné způsobilosti soudců. Soudci budou hodnoceni průběžně, mladí soudci po třech letech výkonu funkce a ostatní po uplynutí 60 měsíců od nástupu nebo předchozího hodnocení.
Hodnocení provádí předseda příslušného soudu a zohledňuje:
Výsledkem hodnocení jsou tři stupně: výtečná, vyhovující a nevyhovující. V případě nevyhovujícího hodnocení následuje prověrka rozhodovací činnosti soudce zvláštním senátem. Další postup může vést až k hodnocení před specializovanou Radou (pro civilní, trestní nebo správní právo), která rozhodne o odborné způsobilosti soudce k výkonu funkce. V případě nespokojenosti se soudce může obrátit na Nejvyšší soud, který rozhoduje v poslední instanci.
Kromě výše zmíněných novinek zákon přináší i další dílčí úpravy:
Nový zákon o soudech a soudcích představuje komplexní snahu o modernizaci a profesionalizaci českého soudnictví. Jeho ustanovení mají za cíl nejen zpřesnit pravidla fungování soudů a postavení jejich zaměstnanců, ale také posílit důvěru veřejnosti v nezávislost a efektivitu soudního systému.