Sokolovna Nymburk: Od Tělocvičny k Modernímu Kulturnímu Centru

Nymburk, město s bohatou historií, se pyšní budovou, která prošla významným vývojem a stala se důležitým centrem společenského a kulturního života - sokolovnou. Její příběh sahá až do doby založení místní jednoty Sokol, kdy absentovalo vlastní důstojné místo pro cvičení a rozvoj sokolských aktivit.

Počátky a hledání vlastního prostoru

Zpočátku se nymburští sokolové scházeli a cvičili v provizorních prostorách. První kroky vedly na "Střelnici", dnešní "Ostrov". S necelými šedesáti členy, z nichž polovina aktivně cvičila, byla budova sokolovny existenční nutností. Podzimní a jarní měsíce se nesly ve znamení úprav letního cvičiště na dvoře bývalého dominikánského kláštera. Tyto prostory však brzy přestaly vyhovovat, sloužily spíše pro schůze.

Dalším přechodným domovem se stal sál hostince "U černého orla". Rok nato byla sokolům propůjčena obecní místnost v budově bývalého kláštera. Po její demolici se tělocvična dočasně přesunula do dřevěné boudy na Ostrově, doplněné o letní cvičiště. Další improvizací bylo využití prostorných místností v domě čp. 171, poskytnutých městem jako náhrada za ztracené prostory.

Vize vlastní Sokolovny a její realizace

V této době se zrodila ambiciózní myšlenka výstavby vlastní sokolovny. Příznivá finanční situace, podpořená úspěšnou zábavně-společenskou činností, umožnila realizaci tohoto velkolepého plánu. Dne 12. června 1902 byl zakoupen dům čp. 172 a o dva roky později vzniklo speciální "Družstvo pro vystavění tělocvičny Sokola v Nymburce". Stavba se stala společnou záležitostí celého města.

Občané Nymburka přispívali finančně i materiálně, půjčovali povozy a darovali stavební materiál. V anonymní soutěži na projekt nové sokolovny, vypsané v letech 1903-1904, zvítězil projekt architekta J. Žáka z Prahy. Stavbu realizoval místní stavitel architekt Emil Pruckner a řemeslnické práce se chopili členové nymburské jednoty. Stavba postupovala rychle a dne 4. června 1905 byla sokolovna slavnostně otevřena.

Architektura a původní podoba

Sokolovna v Nymburce byla postavena v duchu české neorenesance. Její štíty zdobily orientální sgrafitové malby a vlys mezi okny nesl alegorická sgrafitová díla "Svornosti", "Síly", "Volnosti", "Vědy" a "Statečnosti" od Špilara. Dominantou interiéru byl rozsáhlý tělocvičný sál o rozměrech 24 x 12 metrů, doplněný o dvě galerie, nářaďovnu a předsálí se šatnami, sprchami a sociálním zařízením. V prvním patře se nacházely další místnosti směřující do ulice.

Vývoj a přeměna v kulturní centrum

Během první světové války sokolovna sloužila jako lazaret. S rozvojem sokolské činnosti a rostoucím počtem členů se v roce 1925 přistoupilo k rozsáhlým stavebním úpravám. Byl zakoupen sousední pozemek a zahrada s domkem, což umožnilo rozšíření budovy. Mezi lety 1937-1939 byl k původnímu sálu přistavěn přísálí a nově vznikl samostatný sál kina, propojený s tělocvičnou. Celá budova získala ústřední topení.

Tyto modernizace, ač nákladné, přeměnily sokolovnu v multifunkční centrum. Tělocvična se stala největším sálem v Nymburce a byla využívána nejen pro sport, ale i pro kulturní a osvětovou činnost. Konaly se zde přednášky, koncerty, vystoupení, besídky, taneční hodiny, taneční čaje a oblíbené šibřinky. Od roku 1937 do roku 1948 se v tělocvičně promítalo kino, posléze se promítání přesunulo do samostatného biografického sálu.

Sokolovna se stala domovem pro sokolské loutkové divadlo od roku 1947 a také zkušebnou tamburašského souboru. V jejích prostorách se nacházela i spolková knihovna s čítárnou, která čítala na 9 000 svazků a byla hojně navštěvována. Po období let 1950-1953, kdy budova sloužila potřebám Československé armády, se opět vrátila sokolům.

Sokolovna Nymburk dnes: Místo pro kulturu a setkávání

I v současnosti je budova sokolovny významným kulturním a společenským centrem Nymburka. Její prostory slouží k různým akcím, od sportovních aktivit po kulturní představení a komunitní setkávání. Kino Sokol Nymburk, které je součástí objektu, nadále nabízí široký výběr filmových titulů a pořádá i nefilmové akce, jako jsou koncerty či besedy.

Pro návštěvníky je důležité vědět, jak postupovat při nákupu vstupenek a řešení případných komplikací. Systém online prodeje vstupenek umožňuje pohodlnou koupi a platbu, ať už bankovním převodem či kartou. V případě technických potíží s platbou nebo obsazenými místy je vždy k dispozici podpora pro vyřešení situace.

Sokolovna Nymburk tak představuje živý příklad toho, jak se historická budova může proměnit a nadále sloužit potřebám komunity, obohacovat kulturní život a být místem setkávání.