Bysme by jsme

Správné používání podmiňovacího způsobu: "bychom" a "by jste" vs. "bysme"

V českém jazyce se často setkáváme s dilematy týkajícími se správného psaní a používání podmiňovacího způsobu slovesa "být". Zatímco některé tvary jsou jednoznačně spisovné, jiné, ačkoli zakořeněné v běžné mluvě, narážejí na jazykovou normu. Pojďme se společně podívat na to, jak správně tvořit podmiňovací způsob a proč se vyhnout častým chybám, jako je "bysme" nebo "by jsme".

Kořeny nejednoznačnosti: Původ nesprávných tvarů

Než se ponoříme do pravidel, je užitečné pochopit, odkud pramení časté chyby. Nesprávné tvary jako "bysme" či "by jste" často vznikají jako důsledek analogie s jinými slovesnými tvary nebo jako zkreslení při poslechu. Někteří lingvisté poukazují na to, že původ těchto tvarů může být spojen se staročeským aorem, což je zaniklý minulý čas. Přestože tato historická vazba může být zajímavá z lingvistického hlediska, z pohledu moderní spisovné češtiny je nutné se striktně držet daných pravidel.

Klíč k podmiňovacímu způsobu: Slovo "být"

Podmiňovací způsob v češtině se tvoří pomocí příčestí minulého slovesa a specifických tvarů pomocného slovesa "být". Tato pomocná slovesa mají jasně danou podobu a odchylky od ní považujeme za nesprávné. Správné tvary jsou vždy jednoslovné, což znamená, že se nejedná o složené tvary s pomocí slovesa "být" v infinitivu nebo jiných časech.

Správné tvary podmiňovacího způsobu

V jednotném čísle se podmiňovací způsob tvoří takto:

V množném čísle pak platí:

Je důležité si uvědomit, že v množném čísle je pro druhou osobu ("vy") správný pouze tvar "byste". Jakékoli jiné variace, jako například "by jste", jsou nepřípustné v jakémkoli kontextu.

Proč je "bysme" nesprávné?

Tvar "bysme" je přímou analogií k chybnému použití "by jsme". Podstata problému spočívá v nesprávném spojení zájmena "my" s pomocným slovesem "být". Zatímco v běžné, neformální mluvě se s ním můžeme setkat, v písemném projevu, a zejména v oficiálních textech, je nutné používat spisovný tvar "bychom". Podobně jako v případě "bychom", i "bysme" se nesnaží reflektovat jiný čas nebo způsob slovesa, ale pouze nahrazuje správnou koncovku.

Kdy je "byli bychom" správně?

Věty typu "rádi bychom" nebo "mohli bychom" jsou z hlediska spisovné češtiny zcela v pořádku. Zde se podmiňovací způsob vytváří správně spojením příčestí minulého slovesa ("rádi", "mohli") s pomocným tvarem "bychom". Tato konstrukce je naprosto bezchybná a v psaném i mluveném projevu je běžně používána.

Jazyková správnost vs. jazyková spisovnost

Je důležité rozlišovat mezi jazykovou správností a jazykovou spisovností. Tvary jako "bysme" mohou být v určitém smyslu "jazykově správné" v rámci hovorové řeči, protože jsou v ní běžně užívány a srozumitelné. Z hlediska jazykové spisovnosti, tedy norem platných pro oficiální a standardizovaný jazykový projev, jsou však tyto tvary nepřípustné. Spisovná čeština vyžaduje striktní dodržování daných gramatických pravidel a tvarů.

Příklady pro lepší pochopení

Pro ilustraci si uveďme několik příkladů:

Pamatujte, že i když se nespisovné tvary objevují v běžné komunikaci, pro profesionální a kvalitní text je klíčové držet se spisovných norem. Správné používání podmiňovacího způsobu dodá vašim textům na důvěryhodnosti a profesionálním dojmu.