Představte si zemi, kde se Východ potkává se Západem, kde minarety sousedí s kostelními věžemi a kde divoká příroda skrývá dávná tajemství i stopy nedávné historie. To je Bosna a Hercegovina, vnitrozemský stát v srdci Balkánského poloostrova, který i přes pohnutou minulost nabízí návštěvníkům neuvěřitelnou směsici kultur, dechberoucích scenérií a nefalšované lidské pohostinnosti. Ačkoli se v mnohých myslích stále pojí s válečným konfliktem z 90. let, dnes je to země pomalu se zvedající z popela, lákající svou autenticitou a neodolatelnou atmosférou.
Bosna a Hercegovina je zemí fascinujícího reliéfu a přírodního bohatství. Většina jejího území je hornatá, protkaná majestátní Dinárskou horskou soustavou, která se táhne od severozápadu Chorvatska až po severní Albánii. Tyto vápencové krasové oblasti jsou domovem bezpočtu jeskyní, hlubokých kaňonů a malebných ponorných řek, jako je například Trebišnjica. Na severu se pak krajina mění v úrodné nížiny, známé jako Posáví, geograficky patřící k rozlehlé Panonské pánvi.
Zatímco většina země je vnitrozemská, Bosna a Hercegovina se může pochlubit i krátkým, zhruba 20 km dlouhým pobřežím u města Neum, které poskytuje přístup k Jaderskému moři. S tím souvisí i rozmanité podnebí: na pobřeží panuje typické středomořské klima s horkými, suchými léty a mírnými zimami, zatímco vnitrozemí a horské oblasti zažívají drsnější kontinentální a horské podnebí s většími teplotními rozdíly.
Vodstvo je jedním z největších přírodních klenotů země. Nejvýznamnější řekou je Sáva, tvořící severní hranici s Chorvatskem, do níž se vlévají mohutné přítoky jako Una, Vrbas, Bosna (dárkyně jména celé zemi) a Drina. Řeky v Hercegovině, jako například Neretva, si naopak razí cestu na jih do Jaderského moře. Mnoho horských říček se chlubí křišťálově čistou vodou a vytváří úchvatné kaňony a vodopády, které jsou ideální pro milovníky raftingu a přírody. Velká jezera sice v zemi nenajdeme, ale existuje zde mnoho menších, malebných horských jezer, jako je například Boračko nebo Blidinje.
Dějiny Bosny a Hercegoviny jsou stejně spletité jako její krajina. Území, původně osídlené Ilyry a později Římany, se v 6. století dostalo pod nadvládu Slovanů. Od 15. století byla země po staletí součástí Osmanské říše, což zanechalo hlubokou stopu v architektuře, kultuře i náboženství. V roce 1878 připadla Rakousku-Uhersku a po jeho rozpadu se stala součástí Jugoslávie. Zlom nastal v roce 1992, kdy Bosna a Hercegovina vyhlásila nezávislost, což bohužel vedlo k brutální občanské válce mezi hlavními etnickými skupinami: Bosňáky (většinou muslimové), Srby (pravoslavní) a Chorvaty (katolíci).
Válka, která přinesla obrovské utrpení a etnické čistky, byla ukončena v roce 1995 Daytonskou dohodou. Ta sice zastavila boje, ale zároveň vytvořila složitou administrativní strukturu, která dodnes formuje zemi. Bosna a Hercegovina je dnes federativní republikou, složenou ze dvou entit: Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, doplněné o mezinárodně kontrolovaný Distrikt Brčko. Toto uspořádání, ač historicky nutné, s sebou nese značnou byrokracii a je předmětem neustálých politických debat a nespokojenosti všech tří hlavních národnostních skupin. Mír v zemi dodnes udržují mezinárodní vojenské jednotky.
S přibližně 3,8 miliony obyvatel je Bosna a Hercegovina domovem jedné z nejpestřejších národnostních a náboženských mozaik v Evropě. Největší skupinou jsou Bosňáci, následovaní Srby a Chorvaty. V zemi žijí i menšiny jako Romové, Albánci, Černohorci a také několik desítek Čechů. Náboženské složení úzce kopíruje etnické rozdělení, což znamená, že se v téměř každém městě setkáte s kostely i mešitami.
Sarajevo je v tomto ohledu unikátní. Bývá často nazýváno „Jeruzalémem Evropy', neboť je snad jediným evropským městem, kde v jedné čtvrti stojí katolický kostel, pravoslavný kostel, mešita i synagoga, což svědčí o dlouhé historii vzájemné tolerance, byť i s občasnými propady. Jazykově se v zemi hovoří bosensky, chorvatsky a srbsky. I když jsou si tyto jazyky velmi podobné (v dobách Jugoslávie se souhrnně označovaly jako srbochorvatština), pro místní obyvatele jsou jejich názvy a odlišnosti v zápisu (latinka ve Federaci, azbuka v Republice srbské) klíčové pro jejich národní identitu. S cizinci se nejčastěji domluvíte anglicky nebo německy.
Místní obyvatelé jsou proslulí svou pohostinností, srdečností a vstřícností vůči cizincům. Rodinné vazby jsou zde velmi silné a náboženství proniká do mnoha sfér každodenního života. Státní vlajka Bosny a Hercegoviny, přijatá v roce 1998, symbolizuje její charakter: modré pole s žlutým trojúhelníkem (připomínajícím obrys mapy země) a bílými hvězdami, které představují Evropu a jejichž neukončenost symbolizuje nekonečnost. Barvy bílá, modrá a žlutá pak odkazují na mír, neutralitu a Evropu.
Když se řekne Bosna a Hercegovina, mnoha lidem se vybaví její pulzující hlavní město Sarajevo. Ležící v srdci Dinárských hor podél řeky Miljacky, Sarajevo je městem bohaté historie, která se odráží v jeho jedinečné architektuře. Srdcem města je Baščaršija, staré turecké tržiště, kde si dodnes můžete vychutnat šálek pravé bosenské kávy, nakoupit ručně tepané výrobky nebo obdivovat mešitu Gazi Husrev-bega. Nenechte se však zmýlit, moderní Sarajevo je také centrem inovací a živé kultury, kde se propojují staré tradice s novými trendy. Při průzkumu okolních kopců však buďte obezřetní - stále zde mohou být nevybuchlé miny z války.
Dalším ikonickým městem je Mostar, proslulý svým Starým mostem (Stari Most) přes řeku Neretvu. Tento architektonický klenot z osmanské éry, zničený během války a následně s láskou zrekonstruovaný, je symbolem multikulturního soužití. Projděte se orientálními uličkami, navštivte kovotepecké dílny a nasajte atmosféru, která vás přenese do jiného světa. Mezi další významná města patří Banja Luka (druhé největší město a de facto hlavní město Republiky srbské), historické město Jajce s nádhernými vodopády přímo v centru, nebo Tuzla a Zenica.
Pro milovníky přírody nabízí Bosna a Hercegovina skvostné národní parky. Sutjeska, jeden z nejstarších národních parků země, ukrývá unikátní prales Peručica, považovaný za jeden z nejzachovalejších v Evropě, a také nejvyšší horu Bosny a Hercegoviny, Maglić. Kozara láká svými hustými lesy a čistými řekami. Údolí řeky Neretvy je pak mimořádně působivé svými kaňony a přehradními nádržemi. A pokud hledáte duchovní zážitek, Medžugorje je jedno z nejvýznamnějších katolických poutních míst v Evropě, spojené s údajnými zjeveními Panny Marie.
Cesta Bosnou a Hercegovinou by nebyla kompletní bez ochutnávky místní gastronomie. Ta je ovlivněna tureckou i středomořskou kuchyní. Mezi nejoblíbenější pokrmy patří samozřejmě čevapčiči, ale nenechte si ujít ani bosanski lonac (dušené maso se zeleninou), plněnou zeleninu (dolma), nebo sladkou halvu. K jídlu se často podává čerstvý sýr (mladi syr nebo sýr Travnik) a oblíbeným nápojem je tradiční balkánská pálenka - rakija. Určitě vyzkoušejte grilované jehněčí nebo kozí maso, které je v horských oblastech velkou specialitou.
Jako suvenýr si domů můžete přivézt nádherné kovodělné výrobky, ručně tepané turecké kávové servisy, talíře nebo šperky. Na tržištích, zejména v Sarajevu a Mostaru, nezapomeňte smlouvat o ceně - je to součást místní kultury!
Dopravní síť v Bosně a Hercegovině se postupně modernizuje. Do Sarajeva létá několik evropských leteckých společností, ale nejvhodnější a nejspolehlivější alternativou pro cestování po zemi i do okolních států je poměrně hustá autobusová síť, i když cesty mohou být kvůli hornatému terénu pomalejší. Pro vstup do země stačí občanům ČR platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Měnou je bosenská konvertibilní marka (BAM).
Bosna a Hercegovina je země plná kontrastů a nečekaných překvapení. Od impozantních hor a divokých řek, přes města s bohatou historií a jedinečnou atmosférou, až po srdečné lidi a lahodnou kuchyni. Je to místo, které vás donutí zamyslet se nad minulostí, ale zároveň vás okouzlí svou živou přítomností a nekonečnou krásou. Ačkoliv zde stále narazíte na jizvy minulosti, Bosna a Hercegovina je dnes bezpečnou a fascinující destinací, která si zaslouží být objevena. Přijeďte a přesvědčte se sami, že tato země je skutečně skrytým klenotem Balkánu!